O tom, jak jsem nevěrná běhání

Kdyby měl název blogu vystihovat můj vztah ke sportu, jmenoval by se spíš Sportuj, mami, sportuj. Běhání mě baví hodně, ale jenom běhat a nedělat nic jiného mi nesedí. To ale není nic nového a nepíšu to poprvé. A co teda teď dělám?

Plážová házená

Nejspíš o turnaji Bělá Cup 2016 napíšu samostatný článek, tak nebudu zacházet do detailů. Vzala jsem si s sebou i běžecké boty, že přece budu mít spoustu času, kolem Bělé pod Bezdězem je les, kde určitě najdu nějakou pěknou trasu a aspoň jednou za ty tři dny vyběhnu. Můžete hádat, kolik jsem naběhala kilometrů. Nemusíte přesně, stačí přibližně. A pokud jste přibližně hádali nula, tak máte pravdu 🙂 Po skvělých zážitcích ze hřiště, střílení gólů a radosti ze hry, mi prostě přišlo nudné jít jenom tak bez ničeho běhat. Věta, která se asi na blogu o běhání neměla nikdy objevit, ale stejně jsem ji napsala, protože vím, že mě tento pocit za pár dní přejde a budu i bez balónu běhat zase ráda 🙂 O běhání jsem tento víkend jenom mluvila. Dvakrát mě oslovily slečny, že čtou blog a že jsou rády, že mě vidí naživo. To mi vždycky připadá úplně neuvěřitelné. Kvůli nim jsem měla pocit, že bych jako fakt měla jít běhat, když o běhání píšu, ale celkem rychle mě ten pocit přešel a říkala jsem si, že to tancování do čtyř ráno je taky dobrý trénink. Nebo dobrá výmluva? Každopádně zábava 🙂 A pak jsme si ještě hezky v číslech povykládali s kamarádem házenkářem – běžcem. Ty jo, hustý, tys to fakt dal za hodinu třicetšest? Já za hodinu čtyřicetjedna. Kolik těch úseků běháš? Pětkrát  kilometr tempem čtyři s meziklusem? A podobně. Běžci rozumí. Házenkáři říkali, že jsme trapní, o čem, že se to bavíme a jak dlouho to ještě budeme dělat 😀

A jak beach handball vypadá? Koukněte na video 🙂

 

Indoor cycling

Když jsem v zimě začínala se skupinovými lekcemi, měla jsem plán, že ze začátku budeme cvičit základní cviky (dřepy, kliky, výpady apd.) a postupně, jak budou mít holky lepší fyzičku, budu čím dál víc přidávat běhání, překážky a budeme běhat i venku. To musím přiznat se mi moc nepovedlo. Sice jsme párkrát vyběhly, ale všechny ty běžecké věci bavily spíš mě než ostatní holky, tak jsme se vrátily zpět do tělocvičny. Potom jsme ve Sportcentru změnili rozpis cvičení a já jsem se v dobu, kdy jsem chtěla, dostala do sálu na kola. A mám z toho obrovskou radost, protože jsem do cvičení mohla dát zase něco ze sebe. Holky to baví a prý je hrozně vidět to moje nadšení z kol a za to jsem moc ráda. Na začátku vždycky odcvičíme tři nebo čtyři tabaty a potom střídáme intervaly na kolech s posilováním. Pouštím k tomu vždycky nějaká videa, kdy se zase řídím tím, na co se chtějí dívat holky. Moje oblíbené cyklistické video Mallorca Uphill nemělo moc úspěch, takže včera jsme na přání koukaly na to, jak svalnatí crossfiťáci převracejí pneumatiky 😀 Jako uznávám, že to byl trošku hezčí pohled než když jedou chlapi po silnici na kole.

Kolo

Tentokrát normální venkovní kolo. Většinu kilometrů pořád najezdím na horském kole s dětskou sedačkou, ve které vezu Peťulu. Ale o to lepší je to potom na silničce. Baví mě to moc a vypadá to, že bych konečně mohla překonat strach z jízdy z kopce dolů. Na podzim nejspíš zase pojedu sprint triatlon, tak se ty naježděné kilometry budou hodit.

 

A samozřejmě, pokud se naskytne vyzkoušet něco nového, jako například speciální brusle z titulní fotky, jdu do toho 🙂

A co vy? Běháte nebo děláte i jiné sporty?

Mějte se krásně a sportování zdar 🙂

A.